Yangon - den 2

Vcera pri veceri jsem dostal od hostitelu zvlastni otazku - Byl bych radeji v mistnosti se slepym muzem, nebo mladou divkou?

Otazka mirila k masazi. Maji tu totiz dva dobre masazni salony, v jednom masiruji devcata, v druhem slepci. Masaz je vedle jidla jedna z hlavich veci, ktere je nutne vyzkouset v cizi zemi.

Jak vypada bezny masazni salon zname vsichni. Kdyz jsme ale sli sem, byval bych rekl, ze jdeme do nejakeho doupete prekupniku drog. Ve spinave ulici jsme vesli malinkatymi dvermi, prosli podivnym lobby a po temnych uzkych schodech vysplhali az kamsi do ctvrteho patra, kde jsme za dvermi obevili jakousi cekarnu s gauci a divnymi plakaty po zdech. Tam teprve pruvodce zjistil, ze nejsem zpevak, ktery chce predvest svuj talent, a poslal nas o patro nize. To me trochu uklidnilo, ale jen do chvile, kdy jsme otevreli ty spravne dvere. Byla to mala temna mistnustka se tremi matracemi (akorat pro nas) a televizi, kdybysme se nahodou nudili.
Na nudu ale nebyl cas. Masaz byla vicemene jako thajska, navic okorenena chozenim po zadech a skakani na spickach mezi lopatkami a opravdu to bolelo :) Pro neznale - thajska masaz obsahuje krome masirovani take ruzne napinani, lamani a odkrvovani koncetin. Vetsina byla ale velmi prijemna a mohu jen doporucit, zvlaste pri cene dvou dolaru a trosku za hodinu.

Zbytek dne byl ale prevazne pracovni, takze moc k vypraveni neni. Vzpomnel jsem si ale na jednu zajimavost jeste z Thajska a tou byli zidi. Navzdory statistice jsem v prvnich dvou dnech blizce potkal hned tri. Nejzvlastnejsi byl Ismail - dvaasedesatilety ridic kamionu z Tel-Avivu v duchodu, ktery me oslovil na barmske amabasade s tim, ze neumi anglicky a potrebuje pomoct s formulari. To jsme tak nejak uplacali a u okynka jsme se s urednikem dost nasmali. On totiz sice neumi anglicky ani barmsky, ale do Barmy jezdi pravidelne a ted behem par mesicu tam bude po treti. Barmsti urednici jsou dost stouravi, ale tenhle byl uz tak vysmaty, ze to radeji neresil. Zajimave bylo take Ismailovo datum narozeni - 00/07/1940.