Letíme 3 cestovatelé (máma, Jarda a já) a jsme tak zkušení, že na letišti jsme byli pozdě a skoro neodletěli a Jarda musel dělat check in tašky až na gatu. Cesta s Emirátama ale jinak byla luxusní. Jelikož neletěl žádný Francouz, ani jsme se nebáli teroristického útoku. Dávali výborné jídlo, i zmrzlinu, bylo tam hodně místa, velké HD obrazovky na filmy a na stropě hvězdičky.
Před přistánim jsme letěli přes oblast 1000 ostrovů, což je tropická nádhera blízko severně od města. Snad se tam dostaneme.
Jarda je bývalý pašerák, který strávil tři roky ve vězení a hodně vypráví. Má asi někde po světě nějaký děti, ale radši to nechce vědět. Vyprávěl už, jak kde fetoval s indiánama, kolik ho pokousalo hadů a nejvíc ho bavila historka o tom, jak nechal ze srandy nějakýmu indonésanovi useknout prst. To se stalo tak, že kamarádovi Markovi, co se tady s nim zná 20 let a hostí nás, jednou poslal zmije růžkatý a Marek volá, že to kouslo zaměstnance do prstu a co s tim. Tak mu řek, ať mu to usekne a fakt to udělal, akorát to spíš nebylo potřeba.
Přijeli jsme už dost pozdě, tak jsme stihli jenom večeři s Markem a nějakými korejci. V restauraci měli hodně akvárií se škeblema, korýšema, ježkama a tak různě, dostali jsme košíčky a síťky a ať si něco chytnem, že nám to uvařej. Jelikož bysme si snadnějí vybrali oblečení, byli jsme rádi, že nám něco objednali. A bylo to samozřejmě skvělý. Několik druhů ryb s různym kořením, krabi pečení v banánovym listu, smažené krevety a chobotničky, různá zelenina... ke konci jsme to jídlo cítili už jenom po hmatu, protože bylo docela ostré, ani kokos nepomáhal.
Jsme teď v nějakém luxusnějším hotelu. Máme okno přes celou stěnu od země ke stropu, ze kterého je výhled na 20cm vzdálenou betonovou zeď.
Zítra budeme řešit, co tu budeme dělat. Potřebujem navštívit pár obchodníků a pak se uvidí.
No comments:
Post a Comment